Od doby, kdy pravěcí lidé čekali na bouřku, aby jim blesk dal blahodárný oheň a oni ho pak v jeskyni udržovali a střežili na otevřeném ohni jako svoji nejcennější svátost, uplynulo už hodně bouřek. Později se lidem podařilo ohraničit oheň otevřenými krby, černými kuchyněmi a posléze uzavřít oheň do pecí, kamen, sporáků a jiných topidel a tato topidla a ohniště prošla významným vývojem hoření.
Dnes se již lidé nebojí, že přijdou o oheň. Dnes je zajímá jak co nejekonomičtěji, nejefektivněji a mělo by je i zajímat, jak co nejekologičtěji a nejzdravěji zatopit.
Pokud budeme mít kvalitní návrh s kvalitním topeništěm nebo kamnovou či krbovou vložkou s kvalitním spalováním a narazíme na kvalitního řemeslníka, který staví z kvalitních materiálů, můžeme dosáhnout v našem topidle dokonalého spalování dřeva, kde vzniká stejné množství odpadů (plynů a nespalitelných zbytků) jako jeho přirozeným tlením ve volné přírodě – s účinností topidla až 85 %. Navíc příroda tento odpad znovu zpracovává pro růst stejného množství dřevní hmoty. Dřevo je obnovitelný zdroj energie, kterému nemůže co se týče ekologie konkurovat ani uhlí, nafta, topný olej či elektrická energie získávána spalováním uhlí.
K dosáhnutí kvalitního spalování je zapotřebí kvalitní dřevo. Tím není myšleno měkké nebo tvrdé, ale hlavně suché, to znamená s maximálním množstvím 20 % vlhkosti, neznečištěné nátěry, mořidly a podobně.
Použijeme – li kvalitní otop a dodržujeme – li správné zásady pro stavbu topidla, můžeme kvalitně zateplený čtyřpokojový rodinný dům o celkovém objemu 260 m3 vytopit 22 kg tvrdého nebo 27 kg měkkého dřeva za den, tedy 11,5 m3 tvrdého anebo 14,28 m3 měkkého dřeva za rok.
Závěrem můžeme říct, že spalování biomasy (dřeva) je k životnímu prostředí šetrné a jedná – li se o topidlo sálavé, je vůči člověku navíc zdravé.